Krádež století je sice extrémním příkladem, nicméně tuzemské firmy kvůli přijímání manažerů se zatajenou temnou minulostí při cházejí ročně o statisíce, či dokonce miliony korun.

_„Ze studií vyplývá, že chyba při výběru nevhodného kandidáta na pracovní pozici zejména top manažerského typu stojí firmu deseti‐ až čtrnáctinásobek jeho ročního platu,“_ tvrdí Tomáš Drážný, zakladatel společnosti Executivejob.cz, on‐line platformy specializující se na obsazování top manažerských pozic.

Bez kontrol u výběrových řízení se tak do firem snáze dostanou uchazeči, kteří poté třeba roky prodávají marketingové databáze zaměstnavatele nebo poškozují obchodní vztahy.

_„Takoví lidé často rozbíjí tým, protože to samé dělali už v jiných společnostech,“_ doplňuje Drážný. V Česku projdou podle odhadů nějakou formou prověřování pouze jednotky procent uchazečů o zaměstnání, například ve Spojených státech je to až 85 procent.

#### Stále obávaný screening

Ověřování je ale často velmi povrchní a nedůsledné, přehlcení zaměstnanci náborových oddělení snadno pře hlédnou či neobjeví i závažný fakt z kandidátovy minulosti. Řešením může být takzvaný screening, tedy ověření pravdivosti a úplnosti údajů o uchazeči o práci u externí specializované firmy.

_„Screening je v tuzemsku poněkud obávaným tématem, neboť je často zaměňován za detektivní činnost. My ale vždy ověřujeme fakta na základě souhlasu uchazeče o zaměstnání,“_ vysvětluje Petr Moroz, zakladatel a řídící partner české společnosti Screening Solutions.

## Chyba ve výběru zaměstnance se firmě prodraží. Může přijít až na čtrnáctinásobek jeho ročního platu.

Při screeningu se ověřuje přede vším pravdivost a úplnost toho, co o sobě uchazeč o zaměstnání sdělil, i to, zda něco nevynechal či nezamlčel. Zaměstnavatelé si mnohdy nechávají proklepnout trestní rejstřík a kredibilitu uchazeče, zejména jestli není v insolvenci nebo na něho není uvalena exekuce.

Na vyšších postech se pak zkoumá i „nezávadnost“ kandidáta v bankovních či nebankovních registrech nebo zadlužení vůči státu (například ne doplatky finančnímu úřadu). Kromě samotných firem využívají služeb screeningových agentur i personální agentury, head hunteři či poradenské společnosti.

_„Poskytujeme firmám službu, kdy garantujeme, že kandidát je čistý, nemůžeme si dovolit kazit si jméno tím, že se na takového člověka něco provalí,“_ vysvětluje Drážný z Executivejob.cz.

#### Hledají mezi řádky

Screeningové firmy dokážou díky přístupům do mnoha databází vyhodnotit kandidáta velice rychle a spolehlivě. Využívají jak automatizovaných systémů vyhledávání, tak osobního dotazování se na kandidáta či ověřování referencí. „Hledáme něco mezi řádky,“ říká Petr Moroz.

I v USA, jedné ze zemí s nejvyšším rozšířením screeningu, se však chybuje. Nejkřiklavější selhání se poté dostanou do médií. Například výkonný ředitel internetové společnosti Yahoo musel z funkce odstoupit, jelikož v životopise lhal o tom, že vystudoval IT obor.

Skandály se nevyhýbají ani západoevropským zemím, kde je screening rovněž mnohem více rozšířen než v tuzemsku. V Německu právě probíhá aféra globálního provozovatele plateb společnosti Wirecard, které zřejmě bývalé vedení firmy zpronevěřilo až 80 miliard korun. V Česku si zase před lety přišla zásahová jednotka pro finančního ředitele obchodníka s oděvy přímo na zasedání představenstva, neboť na něho byl Interpolem dlouhodobě vydán zatykač.

#### Brzdou je malá vzdělanost

Trend je v poslední době nicméně jasný: zájem o screening zaměstnanců se v Česku zvyšuje, náročnost jeho provedení stoupá. „Rosteme rychle. Firmy si začaly uvědomovat, že nelze nabírat jen na vyšperkovaný životopis a reference od kamarádů,“ říká Moroz.

Podle Drážného je nicméně brzdou ještě rozsáhlejšího rozvoje screeningu malá vzdělanost zaměstnanců náborových oddělení tuzemských firem. _„Pracovníci v HR odděleních často ani nevědí, jak by měl screening vypadat a že existuje. Ověřování je pořád strašně málo,“_ je přesvědčen.

Náborová oddělení firem navíc zápasí i s koronavirovou krizí. Přibývá nejen zaměstnanců na homeofficech, ale i náborů na dálku, kdy personalisté kandidáta často ani nepotkají. Jeho ověření tak může být problém.

_„Pro firmy je to nápor. Buď se na screening vykašlou, nebo si najdou někoho, kdo je schopný to pro ně udělat, třeba i v globálním měřítku,“ _ říká Moroz. Přesně takové služby ostatně poskytují i jeho Screening Solutions. Společnost nyní pokrývá 158 zemí, ve kterých je, obvykle ve spolupráci s lokálními firmami, schopna screeningu. _„Děláme pro globální firmy, teď jsme například získali zakázku za 700 tisíc dolarů pro americkou firmu na čtyři roky. Ročně musíme prověřit zhruba 300 až 400 lidí, kteří ovšem nastupují po celém světě,“_ uvádí Moroz.

#### Nástup automatizovaných systémů

Pět zaměstnanců společnosti provede zhruba 10 tisíc screeningů za rok, od těch nejjednodušších ověřujících identitu uchazeče po ty komplexní, za které klienti z řad firem zaplatí i 15 tisíc korun. _„Třeba zamlčené údaje z trestních rejstříků najdeme zhruba u tří procent kandidátů,“_ konstatuje Petr Moroz.

Při screeningu firma často využívá automatizované systémy prověřování. Zejména u prověřování databází, jako jsou obchodní registry, monitoringů negativních zmínek v médiích či u sankčních seznamů jednotlivých států i EU.

Podle Petra Moroze jsou zákazníky dvě základní skupiny firem. Prvními jsou takzvané „gig economy“ společnosti, tedy často technologické firmy z oblasti takzvané sdílené ekonomiky, start‐upy nebo některé IT firmy. Ty vyžadují hlavně automatizované a levnější screeningy kandidátů a potřebují odpověď do druhého dne.

V kontrastu proti tech firmám pak stojí typický zástupce druhé skupiny: renomovaný finanční ústav s dlouhou historií, pohybující se v silně regulovaném odvětví. Zde nejde tolik o rychlost, ale o důslednost prověřovaných informací.

Pozici screeningu v Česku ztěžuje i praxe mnohých firem, které se raději se zaměstnancem, jehož pro vážný prohřešek vyhodí, rozejdou v dobrém, neboť mají strach z právních sporů. _„Riziko za takového propuštěného člověka pak přechází na další firmu,“_ říká Petr Moroz.

Problematické je rovněž užití screeningu u státních či polostátních firem. Tam podle Moroze mnohdy v představenstvech a dozorčích radách sedí lidé, kteří pro tyto funkce nesplňují potřebné parametry. _„Jsou tam a nikdo to neřeší, ze státních firem nemáme jediného zákazníka,“_ tvrdí.

Nedůsledné prověřování uchazečů o práci přijde firmy draho

Detail článku

Article Detail

Artikeldetail

Detail balíčku

Detail kontroly

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Neque porro quisquam est, qui dolorem ipsum quia dolor sit amet, consectetur, adipisci velit.

Nedůsledné prověřování uchazečů o práci přijde firmy draho

Další články

Roste poptávka po službách typu „vím, s kým spím“ i v compliance poradenství, říká Petr Moroz

Bezpečnostní expert: Dva ze tří podvodů ve firmách mají na svědomí zaměstnanci. V Česku stále selhává prevence.

Potřebujete pomoc s rozjezdem?